|
|
Dopisy Milady Horákové - jejich cesta a následná medializace po r. 1989
Váchová, Nina ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Vlček, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje dopisům Milady Horákové, jejich cestě od napsání až po předání pozůstalé rodině a následné publikaci, a s tím související medializaci po roce 1989. Práce si tak klade za cíl popsat jednotlivé fáze cesty dopisů Milady Horákové a odkrýt i část jejich cesty, která není veřejnosti známá. Dále pak zanalyzovat medializaci dopisů po roce 1989 až do současnosti pomocí kvalitativní obsahové analýzy dokumentárních filmů a sérií, které zmiňují poslední dopisy a byly natočeny po roce 1989, a článků celostátních tištěných médií publikovaných po roce 1989, jež poslední dopisy zmiňují. Zároveň pak porovnat, jak je v analyzovaných materiálech cesta dopisů zmiňována, s tím, jak je popsána v této práci. V úvodu práce je téma zasazeno do kontextu doby a představen je také život Milady Horákové i vykonstruovaný politický proces, tedy události vedoucí k napsání dopisů. Následující kapitoly se věnují obsahům jednotlivých dopisů a jejich publikaci v roce 1990. V práci je dále podrobně popsána cesta dopisů spolu s faktem, že tyto písemnosti byly dvacet let před předáním pozůstalé rodině tajně vyneseny z Generální prokuratury a bezpečně ukryty JUDr. Lubomírem Štěpánem, což jsou veřejnosti dosud neznámé informace, které nebyly nikdy kompletně zpracovány. Praktická část práce přináší vhled do...
|
|
| |
|
|
Proces jako divadlo - Proces s Miladou Horákovou a jeho literární a divadelní podoby
Konvalinková, Veronika ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se na základě historických souvislostí zabývá teatralitou politického procesu s Miladou Horákovou a spol. a jeho divadelními reflexemi. Na politický proces je zde vzhledem k jeho rituálnímu a divadelnímu charakteru nahlíženo jako na ideologickou fikci. V následujících kapitolách jsou interpretovány divadelní inscenace inspirované tímto procesem. V prvé řadě se jedná o hru E. F. Buriana Pařeniště v kontextu socialistického realismu, která byla uvedena na scénu brzy po procesu, pozornost je věnována i významu jejího znovuuvedení v roce 2008. Poslední část práce je věnována současným inscenacím inspirovaným procesem s Miladou Horákovou (hře Karla Steigerwalda Horáková, Gottwald a opeře Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila Zítra se bude...), které tematizují absurdnost a bizarní atmosféru tohoto procesu.
|
|
|
Politické procesy vedené komunistickým režimem proti ženám na příkl.M.Horákové, Fráni Zemínové a Antonie Kleinerové a jejich medializace v dobovém českém denním tisku
Dovenerová, Sylvie ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; NÁHRADNÍ, OPONENT (oponent)
Cílem této práce je analyzovat mediální pozornost věnovanou třem ženám procesu Milada Horáková a spol. v květnu a červnu 1950 na stránkách čtyř dobových českých deníků. Autorka se pokusí vystihnout definici charakteristiky ženy- nepřítele komunistického režimu. Tento konkrétní proces, konstruovaný v sovětském stylu, představuje jednu z nejhorších kapitol komunistického režimu padesátých let. Teoretická část se zabývá politickými, hospodářskými a společenskými změnami v Československu po únorovém převratu 1948. Vystihuje důvody, které stály u zrodu inscenovaných procesů v Československu. Praktická část využívá elementární nástroje kvantitativní obsahové analýzy a zaměřuje se na rozsah a srovnání mediální pozornosti Milady Horákové, Fráni Zemínové a Antonie Kleinerové v jednotlivých denících a na interpretaci všech obrazů daných žen, které média nabídla veřejnosti. Práce odhaluje propagandistické zobrazení třídního nepřítele v tisku za účelem záměrné manipulace s veřejným míněním.
|
|
|
Akce pláteník
Svobodová, Klára ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se bude zabývat jedním z politických procesů 50. let, tzv. akcí Pláteník, která proběhla v Jindřichově Hradci. V rámci této akce bylo Státním soudem v Praze v prosinci 1951 obviněno a odsouzeno celkem 16 osob podle zákona č. 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky. Jednalo se převážně o příslušníky střední třídy a bývalé členy národně socialistické strany. Hlavní průběh této akce patří do období mezi léty 1950 - 1951 s přesahy do let 1949 a 1952, kdy docházelo k projednávání odvolání několika odsouzených. Při tvorbě práce bude využito převážně dobových materiálů, tzn. spis vedený Státní bezpečností (StB) a spis soudní, jehož součástí jsou i žádosti o odvolání a žádosti o rehabilitaci z počátku 90. let.
|
|
|
Životní příběh politického vězně Josefa Staňka
Polesná Týlová, Hana ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Diplomová práce mapuje jeden z politických procesů 50. let 20. století v komunistickém Československu. Zabývá se životním příběhem politického vězně Josefa Staňka, jenž byl dne 31. ledna 1952 odsouzen v soudním procesu Fürst a spol. k 16 letům odnětím svobody. Jeho trest byl později snížen na 8 let. Stěžejní část práce na základě historických pramenů rekonstruuje průběh celého procesu a následné roky věznění. Samostatná kapitola přibližuje život Josefa Staňka před zatčením, kdy od roku 1937 až do roku 1951 působil v řadách policie. Od 1. září 1949 dokonce jako vrchní strážmistr SNB. Závěrečná část pak pojednává o období po propuštění na svobodu.
|
|
|
Vybrané aspekty právní úpravy a organizace StB v letech 1945-1969
Vyskočil, Zdeněk ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zachycení vybraných aspektů právní úpravy a organizace StB v kontextu s její činností v letech 1945 - 1969. Pojetí doktríny ochrany státního zřízení, které se projevilo v aplikaci právní úpravy ve vězeňství i ve vlastním vývoji, který ovlivnil na dlouhá desetiletí ochranu státu a státního zřízení, a který ve svých obecných motivech a principech přetrvává v podstatě do dnes. Práce se skládá z úvodu a předmluvy, ve kterých se obecně deklarují společenské jevy a události, které lze analyticky vyvodit z provedeného zkoumání historických reálií. Vlastní těžiště práce je pak uvedeno v šesti hlavních kapitolách, které obsahují vlastní podkapitoly. Úvod a předmluva deklarují společenské události, které vedly ke vzniku nového právního řádu a ke vzniku instituce chránící tento nový společenský i právní řád. Ve třetí kapitole je upraven vliv StB na vězeňství. Konkrétně faktické a právní aspekty, které motivovaly StB pro svou činnost na úseku vězeňství. Čtvrtá kapitola obecně pojímá vznik, vývoj a vlivy, které formovaly jak fakticky, tak po právní stránce vlastní existenci StB v dané době. Pátá kapitola odráží obecně vývoj poválečné ochrany státu a státního zřízení s ohledem na právní a společenské aspekty činnosti instituce, jakou byla StB. V šesté kapitole je uvedena činnost...
|
|
|
Proces jako divadlo - Proces s Miladou Horákovou a jeho literární a divadelní podoby
Konvalinková, Veronika ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se na základě historických souvislostí zabývá teatralitou politického procesu s Miladou Horákovou a spol. a jeho divadelními reflexemi. Na politický proces je zde vzhledem k jeho rituálnímu a divadelnímu charakteru nahlíženo jako na ideologickou fikci. V následujících kapitolách jsou interpretovány divadelní inscenace inspirované tímto procesem. V prvé řadě se jedná o hru E. F. Buriana Pařeniště v kontextu socialistického realismu, která byla uvedena na scénu brzy po procesu, pozornost je věnována i významu jejího znovuuvedení v roce 2008. Poslední část práce je věnována současným inscenacím inspirovaným procesem s Miladou Horákovou (hře Karla Steigerwalda Horáková, Gottwald a opeře Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila Zítra se bude...), které tematizují absurdnost a bizarní atmosféru tohoto procesu.
|
|
|
Politický proces s Dagmar Šimkovou a spol.
Blažek, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
V své práci jsem se zabýval případem Dagmar Šimkové. Věnoval jsem se nejprve její trestné činnosti, zatčení a vazbě, následně pak vlastnímu procesu až po vynesení konečného rozsudku, době strávené ve výkonu trestu a podmínkám zde panujícím a v poslední části pak také rehabilitačním řízením v roce 1968 a v 90. letech. V úvodních kapitolách až po vynesení rozsudku jsem se zabýval také širším případem, akcí, která nesla dle pracovních dokumentů StB název "Zběhové" a v níž se jednou z odsouzených stala právě Dagmar Šimková. Díky studiu množství archivních materiálů z Národního archivu a z Archivu bezpečnostních složek jsem dospěl k několika závěrům. Co se týče první části, jež je zaměřena na trestnou činnost Dagmar Šimkové, podařilo se mi vysledovat a rozplést červenou nit celého případu dvou zběhů, který nakonec v součtu zahrnoval více než dvacet osob z celé ČR, které byly odsouzeny v sedmi na sebe více či méně navazujících procesech. Vycházíme-li z dobových materiálů a především pak z rehabilitačních rozsudků v roce 1968 a 1969 (zejména rozsudek s Věrou Černou), je nutným závěrem to, že přestože Dagmar Šimková vědomě vykonávala trestnou činnost, kterou vyjadřovala svůj nesouhlasný postoj s vládnoucím režimem a za niž byla odsouzena, tato její činnost rozhodně nebyla tak závažného charakteru, jak bylo v celém...
|
|
| |
host ::
RSS.